Jednoduchá kalkulačka úspor - vypočítá množství splatnosti jednotlivce

Jednoduchá kalkulačka úspor

Jednoduchou kalkulačku úspor lze použít k výpočtu částky splatnosti, která má být k dispozici jednotlivci, do kterého má možnosti investovat, a zvolí si, kde může maximalizovat svůj výnos.

Jednoduchá kalkulačka úspor

M = I * (1 + r) n * F + i * ((1 + r) n * F - 1) / r

Z toho
  • I je počáteční investovaná částka.
  • r je úroková sazba.
  • n je počet období, za která je třeba provést jednoduché úspory.
  • F je frekvence vyplácení úroků
  • i je fixní částka investovaná v pravidelných intervalech.
I počáteční investovaná částka $ r ROI% n počet období F frekvence úroků je vyplácena i fixní investovaná částka $

O kalkulačce jednoduchých úspor

Vzorec je uveden níže:

Matematicky to lze vypočítat pro jednorázové jednoduché úspory:

M = I * (1 + r / F) n * F

Zadruhé, pokud se provádí jednoduché měsíční úspory, výpočet:

M = I * (1 + r) n * F + i * ((1 + r) n * F - 1 / r)

Z toho

  • M je celková částka na konci jednoduchého období spoření
  • I je počáteční investovaná částka
  • i je fixní částka investovaná v pravidelných intervalech
  • r je úroková sazba
  • F je frekvence vyplácení úroků
  • n je počet období, za která je třeba provést jednoduché úspory.

Existuje spousta bank a dalších finančních institucí, které na trhu soutěží o přilákání vkladů, aby mohly podnikat více, tj. Půjčovat peníze podnikům nebo jednotlivcům s vysokým čistým jměním. Některé banky by platily vyšší úrokovou sazbu, pokud by vklady překročily určité prahové limity a byly by vedeny na účtu, jinak platí standardní úrokovou sazbu. Dále by mohl existovat rozdíl ve frekvencích výplat úroků; například úroky mohou být složeny a vypláceny čtvrtletně, pololetně nebo ročně v závislosti na bance. Díky této kalkulačce by tedy jednotlivci byli schopni určit, do jaké finanční instituce by se měli rozhodnout investovat své peníze, a to porovnáním částky splatnosti nebo výnosu z jejich jistiny.

Jak vypočítat jednoduché úspory?

Je třeba postupovat podle níže uvedených kroků, aby bylo možné vypočítat jednoduché úspory.

Krok 1 - Určete, jaká částka by byla investována, ať už je to do hrudky, nebo existuje také periodická investice, pak by to stejné mělo být zváženo při porovnání výpočtů míry úspor.

Krok 2 - Zjistěte úrokovou sazbu, která je k dispozici v opcích pro jednotlivce a která by byla vydělána nebo se očekává, že bude vydělána na jednoduchých úsporách.

Krok č. 3 - Nyní určete období, po které bude investováno, a většinou bude dlouhodobé a bude záviset případ od případu.

Krok č. 4 - Vydělte úrokovou sazbu počtem období, ve kterých je úrok nebo úrok Simple Saving vyplácen. Pokud je například zaplacená sazba 5% a platí měsíčně, pak by úroková sazba byla 5% / 12, což je 0,416%.

Krok č. 5 - Nyní použijte vzorec, který byl popsán výše v bodě 1) v případě, že je jednoduché ukládání provedeno hromadně, a použijte vzorec 2) v případě, že je částka jednoduchého ukládání provedena v pravidelných intervalech spolu s počáteční částkou pro všechny dostupné možnosti .

Krok č. 6 - Výsledným údajem bude částka splatnosti, která by zahrnovala také příjem z Jednoduchého spoření, a zvolila tu, která má nejvyšší výplatu z hlediska úroků.

Příklad jednoduché kalkulačky úspor

Pan William je nyní dospělý a je nadšený, že si otevře svůj první spořicí účet. Hledal finanční instituci, která poskytuje vysokou úrokovou sazbu, ale je zmatený, protože nedostává, která banka mu poskytne nejvyšší výnos. Níže jsou uvedeny citace, které pan William vybral do užšího výběru.

Chce investovat 1 500 $ do jednoho z účtů a bude investovat způsob, jakým účet platí úroky. Například pokud banka platí jednou za půl roku, bude částka investována rovnoměrně na konci každého období a bude v tom pokračovat po dobu 10 let.

Na základě uvedených informací jste povinni vypočítat částku, kterou by spoří, a úrok z ní vydělaný a do které banky by se měl rozhodnout investovat.

Řešení:

Dostáváme níže uvedené podrobnosti:

BANKA I

  • I = Počáteční částka bude nula
  • r = úroková sazba, která je 3,00% a čtvrtletně to bude 3,00% / 4, což je 0,75%
  • N = frekvence, která je zde čtvrtletní; proto to bude 4
  • n = počet let, kdy je třeba provést jednoduché úspory, což je zde 10 let.
  • i = Jedná se o běžnou částku, která má být investována, což je 1500/4, což je 375 $

Nyní můžeme použít níže uvedený vzorec k výpočtu výše splatnosti.

M = I * (1 + r) n * F + i * ((1 + r) n * F - 1) / r
  • = 0 * (1 + 0,75%) 10 * 4 + 375 * ((1 + 0,75%) 10 * 4 - 1 / 0,75%)
  • = 17 417,43

Splatnost bude 17 417,43

Složený úrok by činil 17 417,43 $ - $ (375 * 40) = 2 417,43 $.

BANKA II

  • I = Počáteční částka bude nula
  • r = úroková sazba, která je 3,12% a pololetně to bude 3,12% / 2, což je 1,56%.
  • N = Frekvence, která je zde pololetně, proto bude 2
  • n = počet let, kdy je třeba provést jednoduché úspory, což je zde 10 let.
  • i = Jedná se o běžnou částku, která má být investována, což je 1500/2, což je 750 $

Nyní můžeme použít níže uvedený vzorec k výpočtu výše splatnosti.

M = I * (1 + r) n * F + i * ((1 + r) n * F - 1 / r)
  • = 0 * (1 + 1,56%) 10 * 2 + 750 * ((1 + 1,56%) 10 * 2 - 1) / 1,56%
  • = 17 445,58 USD

Hodnota splatnosti bude 17 445,58 USD

Složený úrok by činil 17 445,58 USD - (750 USD * 20) = 2 445,58 USD.

BANKA III

  • I = Počáteční částka bude nula
  • r = úroková sazba, která je 3,15%, a ročně to bude 3,15% / 1, což je 3,15%
  • N = Frekvence, která je zde ročně, proto bude 1
  • n = počet let, kdy je třeba provést jednoduché úspory, což je zde 10 let.
  • i = Je to běžná částka, která má být investována, což je 1 500/1, což je 1 500 $

Nyní můžeme použít níže uvedený vzorec k výpočtu výše splatnosti.

M = I * (1 + r) n * F + i * ((1 + r) n * F - 1) / r
  • = 0 * (1 + 3,15%) 10 * 1 + 1500 * ((1 + 3,15%) 10 * 1 - 1) / 3,15%
  • = 17 315,08 USD

Splatnost bude 17 315,08 USD

Složený úrok by činil 17 315,08 USD - (1 500 USD * 10) = 2 315,08 USD.

Nejvyšší vydělaná částka je v bance II, a proto by si měl otevřít účet v bance II.

Závěr

Tuto kalkulačku, jak je popsáno výše, lze použít k porovnání různých částek splatnosti ve finanční instituci, protože vyšší úroková sazba nezaručuje nejvyšší absolutní částku, jak je vidět ve výše uvedeném příkladu. Proto je třeba vypočítat a porovnat částky napříč splatností a poté se rozhodnout.

Zajímavé články...