Kolektivní vyjednávání - definice, cíle, příklady

Definice kolektivního vyjednávání

Kolektivní vyjednávání se týká diskuse a vyjednávání mezi zaměstnavatelem a zaměstnanci o podmínkách zaměstnání, včetně pracovního prostředí, podmínek zaměstnání, délky směny, pracovních prázdnin, dovolené, nemocenské dovolené a dávek zdravotní péče, jakož i odměn položky založené na základech, jako je základní plat, odměna za práci přesčas a důchodové dávky.

Cíle kolektivního vyjednávání

  • Podporovat příjemný a srdečný vztah mezi zaměstnavatelem a zaměstnanci.
  • Rovněž chránit zájmy zaměstnavatele i zaměstnanců.
  • Zajistit udržení vládní intervence na minimální úrovni.
  • Podporovat udržování demokratického prostředí na pracovišti.

Jak to funguje?

V rámci kolektivního vyjednávání probíhají jednání mezi vedením zaměstnavatele a vedoucími odborových svazů, kteří zastupují odborové pracovníky. Výsledkem jednání je tzv. Kolektivní smlouva, která popisuje pravidla zaměstnávání na určitý počet let. Vedoucí odborů jsou placeni členy odborů za jejich zastupování. Kolektivní vyjednávání je velmi důležité, protože nesoulad mezi zaměstnavatelem a zaměstnanci může vést k různým protichůdným událostem, jako jsou pracovní stávky, výluky atd.

Příklady kolektivního vyjednávání

Příklad č. 1

V roce 1968 hráči asociace hráčů národní fotbalové ligy (NFLPA) zahájili stávku, aby pod tlakem na majitele týmů národní fotbalové ligy (NFL) zvýšili minimální platy a důchodové dávky poskytované hráčům. Nakonec, po 11 dnech stávky, bylo dosaženo kolektivní smlouvy mezi majiteli NFLPA a NFL týmů, kde byly zvýšeny platy nováčků i veteránů spolu s důchodovými dávkami.

Příklad č. 2

V roce 2018 bylo dosaženo čtyřleté dohody o kolektivním vyjednávání mezi United Steelworkers (USW) a United States Steel Corp (USSC). Podle dohody bude každému členovi přidělen podpisový bonus ve výši 4 000 USD, zvýšení mzdy o 14% v průběhu příštích 4 let a zvýšené důchodové dávky. Byl to výsledek tlaku vytvořeného unií po letech stagnujícího růstu mezd, kdy USSC utrpěl kvůli nízkým cenám oceli. Dohoda zajistila zvýšení podílu zaměstnanců na rozdělení zisku.

Druhy kolektivního vyjednávání

Lze jej rozdělit do pěti hlavních typů -

  1. Distribuční vyjednávání: V tomto typu vyjednávacího procesu má jedna strana výhody na úkor ostatních. V zásadě pojednává o přerozdělení sdílení zisku za účelem zvýšení mezd, bonusů nebo finančních výhod.
  2. Integrativní vyjednávání: U tohoto typu vyjednávání je dohody dosaženo takovým způsobem, že obě zúčastněné strany mají tendenci těžit - situace prospěšná všem. Jinými slovy, obě strany berou v úvahu vzájemné potřeby a obavy.
  3. Vyjednávání o produktivitě: U tohoto typu vyjednávání se jednání točí kolem produktivity a platů. V zásadě se obě strany dohodly na určitých změnách, které slibují zvýšení produktivity výměnou za vyšší mzdy.
  4. Složené vyjednávání: Tento typ vyjednávání zdůrazňuje různé faktory, které přímo nesouvisejí s platem, ale spíše se zaměřují na blahobyt zaměstnanců a jistotu zaměstnání. V zásadě zajišťuje dlouhodobý vztah mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, který je oboustranně výhodný.
  5. Zvýhodněné vyjednávání: U tohoto typu vyjednávání obětuje odborové svazy některé výhody na záchranu zaměstnavatele během stresující ekonomické situace, což z dlouhodobého hlediska přináší výhody zaměstnancům.

Modely

  1. Vyjednávání: V tomto procesu mezi sebou diskutují dvě konfliktní strany nebo jejich zástupci, aniž by do toho byla zapojena třetí strana, aby dosáhli vzájemného urovnání. Většina zúčastněných stran si však pro řešení těchto záležitostí najímá zkušené právníky.
  2. Mediace: V tomto procesu vystupuje neutrální třetí strana jako prostředník mezi konfliktními stranami za účelem dosažení urovnání sporu. Mediátor napomáhá komunikaci mezi oběma stranami a zajišťuje, aby probíhala spravedlivě, čestně a nestranně. Pomáhají při identifikaci a objasnění základních otázek sporu.
  3. Arbitráž: V tomto procesu přijímá rozhodnutí o narovnání třetí strana, která je známá jako rozhodce. Arbitr poslouchá argumenty protichůdných stran a poté učiní informované rozhodnutí, podobně jako to dělá soudce u soudu.

Důležitost kolektivního vyjednávání

Důležitost kolektivního vyjednávání lze zjistit z hlediska - managementu, odborů a vlády.

  • Management: Primárním cílem managementu je maximální využití pracovní síly a získání vyšších zisků. Toho lze dosáhnout pouze tehdy, pokud pracovní síly spolupracují, a právě tam vstupuje do hry kolektivní vyjednávání.
  • Odborový svaz: Každá pracovní síla na individuální úrovni má špatnou vyjednávací sílu proti vedení. Dělnická třída se tedy spojila, aby vytvořila mocnou unii a chránila své zájmy prostřednictvím procesu kolektivního vyjednávání.
  • Vláda: Kolektivní vyjednávání obvykle udržuje vládu na uzdě a není od ní požadováno, aby k řešení sporů používala sílu.

Výhody

  • Obě strany pochopí, co od sebe mohou očekávat.
  • Zaměstnanci jsou chráněni před vykořisťováním zaměstnavatelem.
  • Vedení musí kdykoli jednat s malým počtem lidí (vedoucí odborů).

Nevýhody

  • O osídlení rozhoduje jen pár lidí.
  • Jedná se o nákladný proces, a to jak z hlediska peněz, tak času, protože zástupci musí diskutovat o stejné věci několikrát.

Zajímavé články...