Definice stagnace
Stagflace je definována jako ekonomický jev, kde je vysoká inflace spolu s rostoucí nezaměstnaností a relativně pomalým ekonomickým růstem nebo recesí. V tomto stavu dochází ke zpomalení hrubého domácího produktu (HDP) a ke zvýšení cen nezbytných komodit. Jinými slovy, jedná se o ekonomický scénář, kdy vedle sebe existuje koexistence recese a inflace.
Důvodem těchto nepříznivých podmínek je selhání vlády vyrovnat se s inflací, která směřuje k nezaměstnanosti. Když vládní politika selže, má tendenci vytvářet protichůdný postup v ekonomice. Hlavními důvody tohoto jevu jsou různé faktory, jako jsou nabídkové šoky a špatná implementace fiskální politiky.
Složky stagnace v ekonomii
Primární složky stagflace jsou zmíněny následovně:
- Inflace
- Vyšší míra nezaměstnanosti
- Nízké HDP
- Recese ve většině hospodářských činností a
- Špatné provádění vládních politik
Příklady stagnace v ekonomii
Podívejme se na několik příkladů stagflace, abychom tomu lépe porozuměli.
Příklad č. 1
Předpokládejme, že Spojené království zažívá vyšší mzdovou sazbu, vyšší inflaci a vyšší ekonomický růst. Krok za krokem je tedy zmíněna situace stagflace.
- Pro zakřivení inflace v ekonomice se centrální banka země rozhodla zastavit přísun peněz v ekonomice.
- První a nejdůležitější účinek by tedy zasáhl kapsu spotřebitele. Spotřebitelé by pocítili problém, a tím by se drasticky snížily výdaje spotřebitelů.
- Pokles spotřebitelských výdajů by automaticky snížil poptávku po spotřebním zboží a službách, a proto by celkový obchodní scénář pravděpodobně tlumil.
- Zisk firmy by měl tendenci okamžitě klesat a společnosti by používaly techniky snižování nákladů.
- Techniky snižování nákladů, jako je propouštění, které by vedlo k nezaměstnanosti, snížení celkové produkce a došlo by ke snížení nabídky, což by vedlo k vyšší poptávce po komoditách.
- Dalším důvodem inflace by tedy byly nesoulady mezi nabídkou a poptávkou. Dokud nebude přijata nová politika, náklady zůstanou mírně nízké, zatímco ceny budou mít tendenci zůstat na stejné úrovni. Následoval by tedy cenový rozdíl spolu s nezaměstnaností a recesí. Tato situace bude pokračovat, dokud nebudou dobře implementovány vládní politiky a dokud se oživí ekonomika spolu s výdělky společností.
Příklad č. 2
Na začátku 70. let prošla americká ekonomika řadou zpomalení napříč průmyslovými, průmyslovými a podnikovými výdělky. Hlavní důvody byly způsobeny několika neúspěchy při provádění sociální i fiskální politiky ze strany Federálního rezervního systému USA. Po rozmachu v padesátých a šedesátých letech prošla ekonomika hnízdním cyklem recese, kde inflace a nezaměstnanost přetrvávaly vedle sebe.
Během stagflace došlo k dodavatelskému šoku. Fenomén začal snížením množství ropy, které fungovalo jako společenský trhák a cena ropy šla do nebe. Jelikož ropa nepřímo a přímo souvisí s většinou komodit, náklady na tyto komodity mají sklon k náhlému růstu. Kvůli špatnému provádění fiskální politiky nemohla ekonomika zůstat mimo stagflaci, což mělo za následek pokles příjmů, vyšší nezaměstnanost a pokles příjmů podniků a reálných příjmů.
Výhody stagnace
Některé výhody stagflace jsou následující:
- Celkové náklady obchodních domů mají tendenci klesat v důsledku technik snižování nákladů. Pevný zisk má tendenci se na chvíli zvyšovat, když příjem zůstane stabilní.
- Ceny produktů prozatím zůstávají stejné, což má za následek zlepšení marže. Objemy však mají tendenci drasticky klesat.
- Skutečná hodnota místní měny má tendenci se na chvíli zvyšovat kvůli omezením nabídky.
- Ceny komodit jako zlato, stříbro mají tendenci růst, zatímco ceny hliníku mají tendenci klesat.
- Hrstka obchodníků obchodujících s ropou, zlatem atd. Má tendenci generovat obrovské zisky díky zhodnocení cen komodit. Zatímco obecný tržní scénář zůstává negativní.
Nevýhody stagnace
Některé nevýhody stagflace jsou následující:
- Snižuje se kupní síla běžné populace a hlavní část výdajů populace jde na základní komodity.
- Ceny komodit mají tendenci být vysoké, když se vezme v úvahu skutečná hodnota měny.
- Poptávka po základních komoditách zůstává na stejné úrovni, zatímco poptávka po luxusním zboží má tendenci drasticky klesat.
- Zisky většiny firem mají tendenci klesat spolu s marží a produkcí.
- Vyšší nezaměstnanost v důsledku propouštění továren a snižování mezd jsou hlavními charakteristikami stagflace.
- HDP má tendenci klesat, protože recese zaujímá přední místo v ekonomice.
- Míra inflace se zvyšuje s tím, jak ceny komodit zůstávají na předchozí úrovni a skutečná kupní síla obyčejných lidí klesá.
Omezení stagnace
Některá omezení stagflace jsou následující:
- Díky stagflaci zůstávají příjmy firem ve stejném rozmezí nebo klesají.
- Skutečný příjem spotřebitele se snižuje, protože nezaměstnanost stále roste.
- Vláda nedokáže vymýtit inflaci a oživit ekonomiku, protože většina politik byla prováděna neorganizovaně.
- Tok měny v ekonomice kontroluje centrální banka, což způsobuje pokles reálného příjmu mas.
- Inflace a nezaměstnanost zůstávají bok po boku, což způsobuje obrovský tlak na ekonomiku.
- Stagflace je velmi obtížné eliminovat, protože kontrastní charakteristiky se vyskytují vedle sebe. Centrální banky každé země musí podniknout několik odvážných kroků k jeho úplnému vymýcení.
Závěr
Do roku 1970 ekonomové věřili, že inflace a nezaměstnanost se nevyskytují vedle sebe. Ale poté byli keynesiánští ekonomové přesvědčeni o protichůdných rysech koexistence, jako je inflace a nezaměstnanost. Když průmyslově vyspělé země jako my vstoupily do recesní zóny spolu s vysokou nezaměstnaností, ekonomové zjistili, že se jedná o neobvyklý scénář, který je velmi obtížný a centrální banky musí většinou v boji proti krizi přijímat tvrdá rozhodnutí. Jedním z hlavních faktorů situace je kontrola likvidity v ekonomice. Tento typ jevu nastává hned po dlouhých letech ekonomického boomu. Cyklus downů se vyvíjí bezprostředně po vzestupu nebo rozmachu ekonomiky. Mezi výše uvedenými dvěma jevy tedy zůstává stagflace.
